Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592

  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Konference ET
ET - tagy

Přihlášení čtenáře
Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Zrovna se stěhuji, všude spousta zmatku :-)

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
  L3 production
DVD vyrobená vlastními silami:

* Mistrovství BCCCZ ve flyballu 2005
* Purina ProPlan Cup agility 2005
* MČR agility 2005
* MČRM 2005
* Trénink mládeže Větřkovice 2006
* Jarní Brno 2006
* Tanec se psem, Blansko 2006
* Mistrovství BCCCZ ve flyballu 2006
* MR BCCCZ 2006
* BCC 2006
* Den Dogdancing 2006
* MČR agility 2006
* QZ Brno 2008
* QZ Opava 2008
Úžasňákův tajný deník - první závody

Když by se vás někdo zeptal, co by měl pes umět, než pojede na první závody, co byste odpověděli? Že je bláznovství jet na závody, když pes neumí všechny překážky? A kdo by to udělal se dvěma psy, ten je dvojnásobný blázen? Tak přesně to jsem udělala já - Way v době svých prvních závodů ani jednou neviděl houpačku, Aygo pro změnu slalom. Zatímco s Wayem jsem jela jen na zkoušky, kde jsme houpačku skutečně nedostali, s Aygem jsem se nedržela při zdi a přihlásila ho na dvoudenní závody, a to rovnou mistrovství welsh corgi a kelpií.


Miroslav Macíček a Calon Lan Lucky Veles - mistři welsh corgi v agility roku 2013



Proč jsem to udělala? S Wayem to bylo proto, že jsem chtěla mít doma výkonnostní průkaz, který člověk získal tak, že se přihlásil na závody. Protože jsem nechtěla riskovat, že by ho nestihli vyrobit, až bych jela na nějaké důležité, přihlásila jsem se jen na zkoušku. Protože tam rozhodčí houpačku nedal, tak jsme ji mohli i zaběhnout a měli jsme jen skočené zóny na kladině a áčku. S Aygem nám v době hlášení se na závody chyběly tři překážky - kladina, houpačka a slalom. Protože nás, podobně jako jiné, zaskočila dlouhá zima, houpačku jsme zvládli naučit, kladinu jen tak tak, ale u slalomu jsme se zasekli.

Sice jsem si vyčítala, jak špatně jsem to naplánovala, a bála jsem se, že si jedním víkendem zkazím věci, na kterých rok a půl pracuji, ale nechtěla jsem rušit závody na poslední chvíli, navíc jsem chtěla mít Aygo už změřeného, abych věděla, jestli opravdu vyjde do small. Od jednoho roka ho zuřivě poměřuji se všemi hraničními smallíky, tak jsem chtěla mít definitivně jasno.

Nakonec jsem ale byla velmi ráda, že jsme jeli. Zjistila jsem, na čem můžeme ještě pracovat:
- čím byl během dvou dnů unavenější, tím více shazoval. První běh nešla dolů žádná tyčka, v posledním už bylo jednodušší spočítat ty, které zůstaly nahoře.
- ze čtyř kladin jednu zónu skočil. Protože nás čeká ještě hodně práce se zatáčkami, nijak se nebojím, že se k upevňování plynulého probíhání už nedostaneme.
- moje vedení je zoufalé, jednak jsem pomalá, jednak nemám odhad, kde stíhám jaké otočky, a pak se mezi překážkami zoufale motám, takže se pak nedivím Aygovi, který na mě nevěřícně kouká a zadní nohy mu pak vezmou laťku s sebou. O tom, že po 17ti překážkách nemůžu v cíli popadnout dech ani nemluvě.
- zatím Ayga hodně ruší jiné překážky i prostředí, než na které je zvyklý, takže musíme využívat příležitosti a navštěvovat i jiné cvičáku a jiné překážky. Některé zkušenosti je možné získat jen na závodech.


Za fotky děkuji Věrce z "týmu Calonka"

Některé věci se nám ale i podařily:
- například tři seběhnuté kladiny ze čtyř. Na to, že je to můj první pes se sbíhanými zónami a různě jsem experimentovala s metodami, jsem zatím velmi spokojená.
- na houpačku nám vyšla trať (protože jsme se vyhýbali slalomu, tak jsme běželi občas jinudy, než vedla čísla) jen jednou, ale Aygo ji udělal zatím nejlépe v celé své historii, povel: "Brzda!" ho zasekl na zóně a vydržel tam, než se houpačka dotkla země.
- v prvním běhu měl moc pěkné odložení, ve druhém běhu pak zasekl nos do země, protože zjistil, že není jediný pes, který z toho místa startuje. Diváci i rozhodčí mě ale přemluvili, ať to nevzdávám, a z přivolávačské hry "Strč a uteč" se nám pak běhalo dobře (až na jeden můj error). Nicméně v posledním běhu už jsem Aygovi věřila, že odložení zvládne, a opravdu ano! Nebylo ještě ideální, ale čumák k zemi nedal.
- za největší triumf považuji to, že na začátku soboty hračky naprosto ignoroval a to jak před startem, tak v cíli. Už v sobotu se ale rozehrál před startem a v neděli se dokonce zakousl po poslední překážce do hračky.

A abych nezapomněla, tak hodný pan rozhodčí Zdeněk Spolek v nedělní zkoušce nezařadil slalom, takže jsme pro jednou s Aygem nemuseli nic vynechávat a zkoušku jsme se čtyřmi shozenými tyčkami doběhli bez diskvalifikace. V čase nám chybělo pět sekund na nejrychlejšího psa, parsona rovněž ve small, ale jinak jsme byli druzí nejrychlejší napříč všemi kategoriemi, což je docela vtipné. Táta s Quarkem se diskli jen v jednom běhu, ale i na něm bylo vidět, že nejsme po zimě zvyklí běhat na trávě a nějaké chybičky byly v každém běhu, užili si sobotní jumping, nikde nebrzdili a měli nejrychlejší čas, ve zkoušce A2 byli druzí. Celkově to byly moc příjemné první závody, hezké tratě, snaživí pořadatelé, krásné poháry, setkání se spoustou přátel a neděle dostála svému anglickému názvu "sun day".

Před vyhlašováním se vzpomínalo na paní Libuši Macků, maminku našich kamarádek Katky a Terezky Macků, která ten týden nečekaně odešla. Upřímnou soustrast všem, kdo ji znali.


| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 22. 04. 2013 | 3772 přečtení | Počet komentářů: 0

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server